Naše finanční ředitelka, Martina Vítková, se umístila na 3. místě v prestižní anketě TOP ženy Česka 2020 v kategorií Podnikatelka.
Cílem projektu TOP ženy Česka je zviditelnit úspěšné ženy ze soukromé i veřejné sféry. Příběhy úspěšných žen mají inspirovat jejich následovnice a také upozorňovat na témata, jako jsou rovné pracovní příležitosti a působení žen na postech s rozhodovacími pravomocemi.
„V české společnosti stále panují genderové předsudky. Řeší se, do jaké míry má žena právo opouštět rodinu a děti, jestli se může prosadit v typicky mužských oborech nebo jestli má smysl, aby na nejvyšších politických, ekonomických a akademických pozicích bylo více žen. Jsem přesvědčena, že inspirativní příklady úspěšných žen jsou v nápravě genderových nerovností a stereotypů silnější zbraní než třeba kvóty. A proto mi dává smysl být patronkou ankety TOP ženy Česka,“ uvedla Michaela Bakala, patronka projektu TOP ženy Česka.
Stejně jako v předchozích ročnících pracovala i letos na finálním žebříčku odborná porota, složená z respektovaných osobností byznysu, akademické sféry i veřejného života, mimo jiné například řídící partnerka společnosti EY v Česku a pro střední a jihovýchodní Evropu Magdalena Souček, řídící partner společnosti Havel & Partners Jaroslav Havel, managing director prg.ai Lenka Kučerová, bývalá ministryně životního prostředí a předsedkyně Technologické agentury ČR a v současné době konzultantka Rut Bízková či generální ředitel České televize Petr Dvořák.
Zdroj: www.topzenyceska.cz
Hlásíme se vám ze zasněženého Park Toweru, kde jsme právě dokončili :
- spodní izolaci střechy
- výtahovou šachtu
- konstrukci a veškeré výztuhy obvodového a vnitřního pláště
- opláštění izolačních termovrstev v oknech
- kompletní přípravu pro montáž okenního pláště a obvodového pláště
Kam se hrabe filmové JZD Hoštice s muzikou pouštěnou pro lepší dojivost krav… Farma Bezdínek totiž v reálu používá při pěstování zajímavější vychytávky. A hudba zde ostatně hraje taky.
Redakce: Deník/Radek Luksza
Snímky: Deník/Lukáš Kaboň
Dolní Lutyně – „Já rajčata nejím, ale moc rád pěstuji,“ tvrdí Milan, který zastává v Dolní Lutyni mezi Orlovou a Bohumínem v největší české farmě pozici senior (staršího) agronoma. Ve studeném, tedy umělým osvětlením nevyhřívaném, skleníku dohlíží na sázení 220 tisíc rostlinek oválných cherry rajčátek druhu Hranáček.
„Za šichtu tolik zvládneme,“ navazuje kolegyně Jitka, která zde pěstovaný produkt podle svých slov přímo miluje. Třicítka převážně ženských zaměstnanců dává jednotlivé naroubované, pětašedesát dnů staré sazenice na „matrace“ z kokosového substrátu. Ke každé doplňuje přívod vody. Dalších deset zahradníků jim dělá servis.
„Dneska jsme všichni v zeleném,“ usmívají se dvě Zdeničky i dvě Zuzky a sázejí s ostatními řadu po řadě. Bezdínek opravdu obléká lidi každý den do pracovního oděvu jiné barvy (pomineme-li boty či mikiny), a to kvůli dodržování dosti přísných hygienických norem. Virových nemocí rajčat se tu bojí jako jinde koronaviru!
„Mezi řádky nechodit, mokrým místům se vyhýbat,“ myslí to vážně s opatřením proti kontaminaci vedoucí provozu Honza. Však také jediní, kdo mají v Bezdínku noční směny, jsou specialisté takzvané bioochrany. Chemii naopak ve farmě, dodávající i do největších sítí supermarketů rajčata mnoha druhů a barev, nepoužívají.
Personál se chlubí, že na vše jdou vědecky a mají dokonce vlastní „rostlinolékaře“, doporučující například pro nabuzení metabolismu rostlin užívat výtažky ze žížalího trusu. Do skleníků se vhání CO2 kysličník uhličitý k řízené podpoře fotosyntézy a počítače tady ohlídají jak centrální klimatizaci, tak ideální dobu sklizně.
Jsem správný brouk! To stojí na cedulce v sousedním vyhřívaném skleníku, kde zrají Střapáčky sklízené a prodávané včetně stonků. „Na škůdce molice jsme totiž nasadili dravé ploštice macrolophus pygmaeus,“ uvádí ohledně zelených brouků manažerka Monika. A upozorňuje i na vlastní čmeláky, kteří jim opylují květy.
„Pro včely nejsou rajčata zajímavé, ale čmeláci, ti to tady odedřou a nevylétávají ven,“ vysvětluje u krabic řečených „čmelíny“. Jejich obyvatelé zanedlouho nastoupí na rostlinky, které pak do šedesáti dnů od zasazení začnou dávat první plody. Rajčat v Bezdínku nyní ostatně denně sklízejí patnáct tun. A v létě i třikrát tolik…
Rajčatům i o ně se starajícím lidem jedna parta mívá na starosti vždy cyklus zahrnující výsadbu, pět dalších pracovních operací a sklizeň hraje hudba z rádia. Bezdínek má od roku 2018 rozlohu už přes dvanáct hektarů a své certifikované pěstování bez zbytků (reziduí) pesticidů učí farmy v Haňovicích na Olomoucku a Kožichovicích u Třebíče.
Další odkazy:
Studio 6 Víkend – Zimní sklizeň rajčat, 9.1.2021
Události v regionech – Vrcholí sklizeň rajčat, 7.1.2021
3D tisk, dříve volnočasová aktivita pro hrstku nadšenců, dnes hybatel, který posouvá laťky proveditelnosti v mnoha oborech.
Ze strun naší dceřinky Fillamentum (které se už stihly objevit ve Star Wars i klipu od Lady Gaga ) vznikla ortéza pro děti od tří měsíců určená ke korigování vrozené poruchy tzv. „kyčelní nohy“.
O realizaci se postarala bombajská společnost Space Shapers Enterprises Pvt Ltd .
Během roku 2020 úspěšně odevzdala naše divize Elektro celou řadu zajímavých zakázek. Tou úplně poslední byl areál Ředitelství silnic a dálnic (SSÚD) v Mirošovicích s 15 různými objekty. Administrativní budovy, garáže pro vozy údržby nebo třeba hala pro posypovou sůl.
Na zakázce o celkovém objemu 13 mil. Kč pracoval tým našeho projektového manažera Martina Horváta v letech 2017-2020. Postarali jsme se o silnoproudé rozvody, slaboproudé rozvody, optické rozvody, kamerový systém v areálu a veřejné osvětlení (zajímavostí je instalace osvětlení na 25 m vysoký sloup).
Projekt připravil hned několik výzev, se kterými jsme se zdárně popasovali. A to i v případě instalace a vaření optiky pro jeden úsek dálnice D1 směr Praha i Brno, které jsme zvládli jen za pár hodin, v době mimo dopravní špičku.
Vítkovi stojí v čele rodinného holdingu NWT, pod který spadá více než třicet firem, zabývajících se od energetiky po pěstování zeleniny. Široké spektrum oblastí, v nichž podnikají, vede podle Vítkové k tomu, že se neustále učí. „Hodně se učím za pochodu, když něco musím udělat, tak si to prostě nastuduji. A teď už se tedy učím i od svých dcer, které díky studiu v zahraničí vnímají věci v celosvětovém kontextu,“ říká Vítková.
Jak v podnikání Vítkových funguje rodinná ústava? Plánuje do rodinné firmy po studiu vstoupit i nejstarší dcera Valerie? A jak ji ovlivnilo vyrůstání v podnikatelské rodině a možnost studovat v zahraničí? Poslechněte si celý podcast.
„Až sedmdesát procent rodinných firem nepřežije přechod z první generace na druhou, nástupnickou,“ uvádí advokát a expert na problematiku z Asociace rodinných firem Jan Pavelka. Paleta důvodů selhání je pestrá: od nezájmu dětí o podnik rodičů po vystudování vzdáleného oboru. Majitelé mohou firmu předat v zásadě dvěma způsoby. „Nejčastější je manažerské předání, potomci volně navazují na rodiče. Může ale dojít i k předání vlastnickému, kdy potomci nechtějí firmu řídit, ale vlastnit,“ vysvětluje Pavelka. Společnost v takovém případě řídí profesionální management, majitel ji vlastní například skrze svěřenský fond.
Definici rodinného podnikání v Česku odpovídá asi jeden milion firem. Na generační obměnu se pomalu připravuje i zlínská společnost NWT, holding o ročním obratu 1,5 miliardy, jenž zahrnuje energetiku, IT služby, stavebnictví nebo vícero startupů, a zaměstnává čtyři stovky pracovníků. „Začali jsme podnikat, když nám bylo s manželem osmnáct. Nikdo nám neřekl, jak to dělat. Učili jsme se průběžně a někdy zakopli a prodělali,“ popisuje své začátky spolumajitelka NWT Martina Vítková. Podnik předá třem dcerám, až dostudují. „S manželem jsme spíše vlastníky než výkonným managementem. I naše děti tak vychováváme, aby dokázaly správně vlastnit a firma dokázala dlouhodobě přežít,“ říká Vítková.
Firemní kulturu a hodnoty sepsala do rodinné ústavy, jíž budou následovat i dcery. „Není právně vymahatelná, ale představuje morální hodnoty, které i já předám svým dětem. Vyrůstala jsem, když firma začínala a učila se pozorováním. Učíme se i od ostatních firem, ať už se předání daří či nikoliv,“ přibližuje svou pozici spolunáslednice „trůnu“ Klára Vítková.
Právě angažovanost „dětí“ a jejich zapojení do chodu firmy zásadně ovlivňuje úspěšnost předání podniku. „Proces přechodu z generace na generaci nyní masivně probíhá ve spoustě firem. Důležité je, aby děti znaly firemní kulturu, historii nebo i tvorbu strategie,“ radí expertka z Asociace rodinných firem Simona Bodláková. „Je důležité, aby vlastník dovolil nástupci převzít zodpovědnost, třeba i dělat chyby, ale vyzrát,“ pokračuje Bodláková a dodává: „Vlastníci někdy neví, zda děti podnik vůbec chtějí. To se dá řešit zmíněným svěřenským fondem, klíčová je každopádně komunikace.“
Manželé Vítkovi nicméně ani po plánovaném předání rodinného žezla i „železa“ s byznysem úplně končit nechtějí. „Firmu povedeme, rozšíříme, předáme a pak se vrhneme na nějaký menší byznys. Výhoda rodinných firem spočívá v tom, že jsou rychlejší v rozhodování, majitelé dávají podniku obvykle veškerý čas,“ tvrdí Vítková starší.
Že jsou rodinné firmy odolnější vůči krizím, potvrzuje i Pavelka a odkazuje na průzkum Odolná firma 2020. „Ukázalo se, že jsou odolné především díky rychlosti a flexibilitě rozhodování. Nečekají, než rozhodne mateřská společnost, jenž často sídlí v jiné zemi,“ dodává Pavelka. Rodinné firmy jsou obvykle méně zadlužené a vytvářejí větší finanční rezervy, uzavírá.
Rada města Jindřichův Hradec naší divizi ICT přidělila zakázku na vybavení městského úřadu licencemi Microsoft 365. Předmětem veřejné zakázky je dodání 200 ks licencí Microsoft 365 Business Standard na jeden rok.
Microsoft 365 budou užívat všichni zaměstnanci úřadu. Jedná se o licence na produkty kancelářského balíku Office (Word, Excel, Outlook, Powerpoint, OneNote a další) a dále na cloudové aplikace (Exchange, Teams, Kalendář, Sharepoint a další). Toto řešení přinese také možnost řady sdílených aplikací, jak pro veřejnost, např. objednávkový systém, tak pro vnitřní potřebu úřadu, komisí a výborů, např. online spolupráce, konference, meetingy a další.
Naše divize Energo již delší dobu spolupracuje s ČVUT a UCEEB na projektech, které souvisí s decentralizovanou energetikou a obnovitelnými zdroji energie.
Máme za sebou hned několik projektů, které jsou základem pro energetiku tzv. energeticky pozitivních domů, budov a čtvrtí (budov, které vyrobí více energie, než samy spotřebují). Jedním z nich je i projekt podpořený z TAČR - vývoj návrhového a řídícího softwaru, který bude zajišťovat maximalizaci vlastní spotřeby energie vyrobené v místě realizace. Tato technologie i software jsou součástí obou největších developerských projektů, které NWT staví – Park Toweru a Silo II.
V týdnu od 2.11. proběhl další ze série workshopů, který se týkal budoucnosti energeticky pozitivních čtvrtí. Workshopu se kromě soukromých subjektů a zástupců municipalit zúčastnili také odborníci z ČVUT, ČEZu a další lidé „od zdroje“. Komoru OZE pak reprezentoval RNDr. Martin Bursík.
Farma Bezdínek představila nové balení svých rajčat. Je vyrobeno z inovativního, ekologicky šetrného materiálu, tvořeného recyklovatelným papírem s příměsí trávy a podle vyjádření farmy se zcela obejde bez použití plastů. Při výrobě tohoto obalu je spotřebováno méně vody i dřeva a vyprodukováno méně CO2 než v případě běžného papíru.
Ve spolupráci s řetězcem Tesco ČR nabízí nyní farma Bezdínek 220gramové balení svých rajčat v inovativním obalu, který vznikl s cílem co nejméně zatěžovat přírodu. Při výrobě jedné tuny tohoto speciálního papíru se spotřebuje až o 3000 litrů méně vody než při výrobě běžného papíru. „Momentálně naše krabička z travního papíru obsahuje 25 % trávy. Pracujeme na tom, aby se tento podíl dále zvýšil,“ vysvětluje Monika Zábojníková, marketingová manažerka farmy Bezdínek.
