20. 1. 2021

Za den vysazují 220 tisíc rajčat, pak nastoupí čmeláci i počítače

Kam se hrabe filmové JZD Hoštice s muzikou pouštěnou pro lepší dojivost krav… Farma Bezdínek totiž v reálu používá při pěstování zajímavější vychytávky. A hudba zde ostatně hraje taky.

Redakce: Deník/Radek Luksza
Snímky: Deník/Lukáš Kaboň


Dolní Lutyně – „Já rajčata nejím, ale moc rád pěstuji,“ tvrdí Milan, který zastává v Dolní Lutyni mezi Orlovou a Bohumínem v největší české farmě pozici senior (staršího) agronoma. Ve studeném, tedy umělým osvětlením nevyhřívaném, skleníku dohlíží na sázení 220 tisíc rostlinek oválných cherry rajčátek druhu Hranáček.

„Za šichtu tolik zvládneme,“ navazuje kolegyně Jitka, která zde pěstovaný produkt podle svých slov přímo miluje. Třicítka převážně ženských zaměstnanců dává jednotlivé naroubované, pětašedesát dnů staré sazenice na „matrace“ z kokosového substrátu. Ke každé doplňuje přívod vody. Dalších deset zahradníků jim dělá servis.

„Dneska jsme všichni v zeleném,“ usmívají se dvě Zdeničky i dvě Zuzky a sázejí s ostatními řadu po řadě. Bezdínek opravdu obléká lidi každý den do pracovního oděvu jiné barvy (pomineme-li boty či mikiny), a to kvůli dodržování dosti přísných hygienických norem. Virových nemocí rajčat se tu bojí jako jinde koronaviru!

„Mezi řádky nechodit, mokrým místům se vyhýbat,“ myslí to vážně s opatřením proti kontaminaci vedoucí provozu Honza. Však také jediní, kdo mají v Bezdínku noční směny, jsou specialisté takzvané bioochrany. Chemii naopak ve farmě, dodávající i do největších sítí supermarketů rajčata mnoha druhů a barev, nepoužívají.

Personál se chlubí, že na vše jdou vědecky a mají dokonce vlastní „rostlinolékaře“, doporučující například pro nabuzení metabolismu rostlin užívat výtažky ze žížalího trusu. Do skleníků se vhání CO2 kysličník uhličitý k řízené podpoře fotosyntézy a počítače tady ohlídají jak centrální klimatizaci, tak ideální dobu sklizně.

Jsem správný brouk! To stojí na cedulce v sousedním vyhřívaném skleníku, kde zrají Střapáčky sklízené a prodávané včetně stonků. „Na škůdce molice jsme totiž nasadili dravé ploštice macrolophus pygmaeus,“ uvádí ohledně zelených brouků manažerka Monika. A upozorňuje i na vlastní čmeláky, kteří jim opylují květy.

„Pro včely nejsou rajčata zajímavé, ale čmeláci, ti to tady odedřou a nevylétávají ven,“ vysvětluje u krabic řečených „čmelíny“. Jejich obyvatelé zanedlouho nastoupí na rostlinky, které pak do šedesáti dnů od zasazení začnou dávat první plody. Rajčat v Bezdínku nyní ostatně denně sklízejí patnáct tun. A v létě i třikrát tolik…

Rajčatům i o ně se starajícím lidem jedna parta mívá na starosti vždy cyklus zahrnující výsadbu, pět dalších pracovních operací a sklizeň hraje hudba z rádia. Bezdínek má od roku 2018 rozlohu už přes dvanáct hektarů a své certifikované pěstování bez zbytků (reziduí) pesticidů učí farmy v Haňovicích na Olomoucku a Kožichovicích u Třebíče.

Zdroj: https://moravskoslezsky.denik.cz/z-regionu/za-den-vysazuji-v-dolni-lutyni-220-tisic-rajcat-pak-nastoupi-cmelaci-i-pocitace.html

Další odkazy:
Studio 6 Víkend – Zimní sklizeň rajčat, 9.1.2021
Události v regionech – Vrcholí sklizeň rajčat, 7.1.2021

blank
blank
blank
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram